Alzheimer nadační fond
"Psaní je paměť, která by se jinak vytratila."
Jako spisovatelka jsem mnohokrát poznala sílu slova, nejen za sebe, ale i za své vymyšlené hrdiny. Někdy se situace, v které se ocitneme, zdá neřešitelná, nevíme si rady, netušíme, kudy se dát dál. Instinktivně hledáme možnost vypovídat se. Už tím, že svůj problém vyslovíme, že ho pojmenujeme, objevíme začátek cesty k jeho řešení. Ale ne každý má v danou chvíli štěstí, že má po ruce ochotně naslouchající spřízněnou duši. A v tu chvíli přichází na scénu psaní. Možná tak úplně nezáleží na tom, zda svůj problém sdělíme pomocí klávesnice počítače, pomocí displeje mobilu nebo pomocí papíru a tužky. Vlastně je i jedno, zda záznam vymažeme, papír zmačkáme a vyhodíme do koše, rituálně spálíme nebo zamkneme na dno tajné zásuvky. Důležité je, že nastalo sdílení. Odevzdávání pocitu pomocí slov. Píšu ráda, protože psaní rovná myšlenky a ukazuje cestu i ze zdánlivě bezvýchodných situací. Psaní je úžasná magická hra, v níž se člověk může stát kýmkoliv a čímkoliv. Může zažít to, co by v obyčejném životě nezažil, a zachytit, co by jinak navždy vymizelo.
Ivona Březinová
